Podzim 1997 na Červené řece ve Winnipegu

Teplejší než obvykle díky jevu El Niňo v rovníkovém Pacifiku

21. 9. Jeden ze starších winnipegských mostů Louise Bridge nad podzimní Červenou řekou.
15. 11. Zamrzající Červená řeky kousek na sever od mostu Redwood Bridge.
15. 11. Pohled na zamrzající Červenou řeku z útrob městké kanalizace ještě asi o kilometr více na sever. (O měsíc později se v ústí téhle trubky o průměru víc než 2 m objevila spousta toaletního papiru zachyceného na jakési větvi, takže tamtudy neteče jen dešťová voda, ale občas tam asi přetékají i splašky ze záchodů přímo do řeky!)
19. 11. Pod winnipegskými mosty zůstala Červená řeka v důsledku nadprůměrných teplot nezamrzlá až do konce prosince. Toto je další ze starých winnipegských mostů, Redwood Bridge, který zřejmě pamatuje konec éry, v níž byla Červená řeka hlavní dopravní tepnou, po které se sem, hlavně před příchodem železnice do města, dopravovalo z jihu z Minnesoty všechno zboží i lidé. Tento most umožňoval průjezd velkých lodí po otočení jeho prostřední části o 90o. Strojovna, která to zajišťovala, je v té budce umístěné vysoko nad vozovkou. Elektřina se do ní přiváděla (a pro noční osvětlení mostu stále přivádí) po klasických drátech přes sloup vyčnívající nad strojovnou, který se musel otáčet opačným směrem než most, aby se dráty nepotrhaly. (Několik kilometrů dále na sever je již dávno nepoužívaný železniční most stejného typu.)
Moje dcery Eva a Zuzana předvádějí jak jim bylo 14. 12. horko. Nohy si sice brzo po fotografování zase zahalily, s nahýma rukama vydržely ale chodit více než hodinu dokud bylo sluníčko dost vysoko nad obzorem.